Beneš Mnichov usnadnil, ví o tom jen málokdo. To, že jsme měli kolem sebe nepřátele, byl výsledek jeho politiky

Skutečnost, že kolem sebe v roce 1938 mělo Československo s výjimkou 113kilometrové hranice s Rumunskem samé nepřátelské státy, je výsledkem Benešovy zahraniční politiky, konstatuje bývalý český premiér Petr Pithart.

O Mnichovu stále ještě velká většina národa neví, že se jeho příběh začal psát už 14. září. Tehdy poslal prezident Edvard Beneš do Paříže člena vlády Jaromíra Nečase, který tam měl předložit mapu republiky s vyznačenými částmi území, kterých je prezident ochoten se vzdát ve prospěch Německa. „Zapřísahal se, že to (o Benešově plánu) nesmí nikdo vědět,“ říká o druhém československém prezidentovi Pithart.

Rozhovor

Na českou společnost vrhá Mnichov mentální stín až do konce 20. století, pro Němce je varováním před ustupováním agresorům, říkají historici

29. 9. 2018 ▪ 11 min. čtení

„Pánům Daladierovi a Chamberlainovi spadl kámen ze srdce – že to není na nich, že je kus už předem odevzdán,“ myslí si host Matyáše Zrna. „Princip – že ani píď země nedáme – byl prolomen a nedá se to už označit za zradu.“

Ponížení, křivda. Mnichov ohnul národu páteř, měli jsme bojovat, míní Stehlík

Následné vzepětí národa při mobilizaci bylo podle Pitharta pro muže nasazující své životy obrovskou potupou. „Bylo strašné, že jim řekli: ‚Vzdejte se, hoši, balte to… V Praze v kancelářích rozhodli, že se bojovat nebude.‘ Oni navíc ještě nevěděli to nejhorší – že to, co chtěli bránit, už bylo prodáno,“ uzavírá bývalý politik.